Ultra Boost. To jsou dvě slova, která jste museli zaznamenat, jestli sleduje běžeckou obuv, čtete naše články, nebo jste fanoušky adidasu. (Naschvál používám malé a, jak upozornil pečlivý čtenář, je to tak správně.) Všechny výše uvedené podmínky splňuji, a tak se na mě Ultra Boost valí ze všech stran. Tady je recenze, test, hodnocení, říkejte si tomu, jak chcete.
Hned v úvodu chválím super komunikaci s PR oddělením adidasu, od kterých jsem boty k testování dostal. Seděl jsem zrovna ve škole, když mi zazvonil mobil – volal mi kurýr, že má pro mě balík. Přednáška musela ustoupit a já hned spěchal boty vyzkoušet. Na první pohled jsou krásné. Dle mého to jsou jedny z nejhezčích běžeckých bot.
Na první pohled zaujme zpracování svršku. Je to materiál Primeknit, měkká a poddajná tkanina, z které je celý svršek „upleten“. Vlastně takový svetr. Jazyk byste na botě hledali marně, není tam. Do celé boty „vplujete“, trochu jako když si dáváte ponožky. To je možná nezvyk, ale určitě moc příjemné, k tomu se ještě dostanu. Tkaničky bota sice má, ale pokud vám samotná nesedí, tak to nezachráníte. Tkaničky samotné slouží spíše na jemné dotažení, než že by se správným zavázáním dala bota nějak upevnit na noze. Zajímavou věcí je i jakási „podkova“ okolo paty. Je z pevného materiálu a obepíná patu. To je jedno ze slabších míst boty, alespoň tak to vidím já. Bota se mi kvůli tomu při prvním běhu vyzouvala, ale pak jsem mírně změnil dopad nohy (jsem z Nike Free zvyklý dopadat hodně na přední část chodidla) a bylo to lepší. Možná to bylo i jinými ponožkami, nevím. No a podrážka! Proto se celá bota jmenuje Ultra Boost. Nemá EVA podešev, jako to bývá zvykem, ale přímo podrážku, vyrobenou ze 100% Boost pěny. V ní je uložen Torsion system pro stabilizaci, a nakonec jemná síť z gumy, aby bota neklouzala.
Tohle všechno jste si mohli přečíst už dříve, takže se podívejme na to, jak se mi v botě samotné běželo. Začátek prvního běhu byl lehkým zklamáním. Bota se mi vyzouvala a musím přiznat, že jsem čekal lehčí dopad. Tolik k negativní stránce. Boty mě totiž začínaly bavit čím dál víc. Lehce jsem změnil dopad, jak píšu výše, a hned se běželo lépe a nevyzouvaly se tolik. Běžel jsem asi osm kilometrů tempem kolem pěti minut na kilometr. To není žádná rychlost, spíš pohodový běh. Teploměr hlásil čtyři stupně. Trochu jsem se proto bál, že mi bude zima. Primeknit vypadá dost „děravě“. Ale všechno bylo v pořádku, zima mi nebyla, na druhou stranu jsem si nohu nijak nezpotil. Bylo vlhko a tak jsem musel vyzkoušet, jestli klouže – neklouzala. Doběhl jsem domů a přišlo druhé překvapení. Po sprše jsem měl neobvykle lehké nohy, určitě to nebyl pocit jako po osmi kilometrech na asfaltu.
Potom už jsem se do bot těšil. Všechny další běhy začínaly „vplutím“ do bot, tohle nasazování mě moc baví! Abych to zhodnotil. Boty jsou lehké, úzké – přesně na moji nohu, kdo ji má širší, dejte si pozor a radši pečlivě vyzkoušejte. První běh může zklamat, ale ty další jsou parádní. Pěna Boost opravdu tlumí, a vrací energii, ale nečekejte, že budete skákat. Bota je určena převážně na silnici, nebo nějaké parky, do terénu bych ji moc nebral – mně se to moc neosvědčilo. Ve vyšších rychlostech mi přišla trochu nestabilní, proto bych ji nevolil jako závodní botu, pokud běháte většinu závodu kolem třech minut na kilometr. Já v ní určitě budu běhat dál a s radostí, určitě to není průměrná běžecká bota. Určitě není „jen“ nadprůměrná. Ale jestli je to nejlepší běžecká bota? To se neodvážím říct.
A pecka na závěr! Všichni sneaker heads ocení, že je nosí i Kanye West.
Google+